Inu, to bylo tak… 
Na začátku našeho rádia stálo zamítnutí úplně jiného projektu na Kabinetu knihovnictví. Museli jsme tedy vymyslet něco nového, co bude užitečné, kreativní, co bude mít přidanou hodnotu, na čem bude dost práce pro pět lidí, atd. Vždyť to někteří z vás sami dobře znají. (A ti ostatní to nejspíš poznají )
S myšlenkou internetového rádia nepřišel nikdo jiný než náš velký guru Petr. Zpočátku se nám tento nápad zdál dost bláznivý, ale vzhledem k tomu, že termín odevzdání nového projektu se kvapem blížil, a taky vzhledem k tomu, že nás nic lepšího nenapadlo, jsme se do toho pustili.
Jak to tak bývá, když děláte něco, o čem vůbec nic nevíte, dopustili jsme se spousty chyb a omylů. Naštěstí jsme nevyhodili oknem 5 000 Kč (jednu dobu jsme si chtěli pronajmout za tyto peníze jakési “instantní rádio” a na poslední chvilku jsme zjistili, že bychom vám mohli vysílat jenom písničky, ale vůbec nic jiného…).
Velkou práci nám dalo vůbec zprovoznit mikrofon (a to i přes to, že za sebou máme 2 semestry PG! ), museli jsme se vyrovnat s převratným zjištěním, že když někdo nabízí cokoli zadarmo, že je to buď na dvě věci a nebo minimálně velmi podezřelé, a tak dále, a tak dále, a tak dále…
Teď už jsme jen kousíček od toho, abychom konečně začali vysílat. Nebudu sem psát, že jsme na to perfektně připravení a že už nás nic nepřekvapí, protože po takové kacířské myšlence vždy následuje zasloužený trest v podobě nově se vynořivšího problému. (Není ta čeština kouzelný jazyk? )
Každopádně, pokud taky někdy něco budete zakládat, naordinujte si hooodně skepse a nedůvěry, všechno prověřte nejmíň! dvakrát a když bude někdo něco nabízet zadarmo, radši od toho dejte ruce pryč.
