Když už nemůžete poslouchat, alespoň si počtěte…
Včera se totiž uskutečnil níže zmiňovaný koncert, na nějž jsem vás zvala. Trochu rozhořčeně musím říct, že koho jsem nepozvala osobně, ten nepřišel ;0(. No nic, chápu, na sobotu večer člověk nemívá problém splašit nějaký program…
Nebyla bych to já, abych si trošku nerýpla: řekla bych, že jste o hodně přišli. Sál byl plný i bez vás a publikum, složené asi převážně právě z “i rodin s roztroušenou sklerózou”, vynikající – spontánní, otevřené, upřímné…
Přestože první část večera byla složená spíše ze střípků částečně amatérských tanečních a hudebních vystoupení, hereckých etud HaDivadla a rozhovorů s lidmi z nadací nebo s nemocnými roztroušenou sklerózou, uplynula příjemně a v atmosféře pozitivních emocí. Na ty pak v druhé části navázala Asonance, která se této akce zúčastnila již potřetí a pořádně si to užila (a my s ní ;0).
Bylo velmi příjemné zapomenout pro jeden večer na sebe a vlastní starosti a nechat se pohltit atmosférou naděje, radosti a sdílení. Člověk si tak nějak připomněl, jak příjemný pocit je to dávat…
