A je tu kulaté 10. vysílání a s ním konečně knihovnické téma LITERATURA.
Čeká vás:
- seznámení s aplikací LibraryThing
- úvahy o Enderově cyklu
- malá propagace velkého spisovatele Karla Čapka
- rozhovor s Jirkou Xaverem (od nás z KISKU) o kapele Corposant, jejíž hudba vás bude vysíláním provázet
Přejeme příjemný poslech
květen 8, 2008 at 1:15 pm
Zdravim Libráci!
Nedá mi to, abych se opět neozval s jedním commentem k aktuálnímu vysílacímu tématu literatura…
Já mám na knížky poměrně radikální pohled – ač se to vám to bude zdát poněkud podivný, tak pro mě jako čtenáře de facto existujou jen knížky, které mají tak maximálně +/- 300 stránek…co je delší, to považuju za produkt v první řadě grafomanství autora, a nečtu to (výjimka přijde tak jednou za rok:-D)…všechno se dá popsat na 300 stránkách, když se chce
Jednou jedinkrát v životě jsem si dal tu námahu a přečetl Egypťana Sinuheta od Waltariho (přes 800 stran) a dnes říkám – takhle tlustý knihy – never more!!! Bolí z toho ruce, když to má člověk držet, v batohu je to jak cihla… Takže obloukem obcházím všechny Harry Pottery a podobné tlustopisy. Řečeno sportovní terminologií, nač běžet maraton, když stejný požitek můžu mít z běhu na 400 metrů?
Budete mi nadávat, budete se mnou nesouhlasit, ale to je taky asi všecko, co s tím můžete dělat:-)
A abych teda nemluvil jen tak obecně, přidám svých top 5 knih. Možná vás něco zaujme. Podle abecedy to jsou tyto kousky:
1. Hakl, Emil, Intimní schránka Sabriny Black
2. Hornby, Nick, Jak být dobrý
3. Orwell, George, 1984
4. Rudiš, Jaroslav, Nebe pod Berlínem
5. Updike, John, Kentaur
květen 11, 2008 at 6:37 pm
Ahoj – opět díky za reakci!
S kvalitou měřenou počtem stran nemůžu souhlasit… Zrovna Harry… Nebo třeba jakékoli vícedílné/svazkové dílo je tím pádem automaticky špatné, protože není stručnější?
Ee, nesouhlasím ;0).
Haklův Konec světa mě ohromil, líbil se mi tolik, že jsem si přečetla i O rodičích a dětech a pak jsem pokračovala v poznávání dalších autorů, takže Sabrina Black mě už minula… 1984 jsem kdysi četla i za chůze cestou do školy (ale asi by to chtělo opáčko, bylo to na ZŠ…). Tak se možná nechám nainspirovat… Že by Kentaur?
květen 11, 2008 at 8:07 pm
Ahojky, tak koukám, že přes knížky seš v Libře Ty, tak ještě maličká reakce ode mne
Tušil jsem, že s tím mým “pravidlem 300 stran” narazim, ale to neva…:)
Ten Kentaur je hooodně těžká knížka, ale proč ne? Btw. John Updike vůbec stojí za pozornost, jestli ho neznáš:)
A ještě teda větičku o Nickovi Hornbym, to je takovej celkem oddych, takovej hodně kvalitní popík:) A je to jeden z nejprodávanějších autorů doma v U.K., tak něco umět bude…
Tak asi tak:) P.
květen 14, 2008 at 8:21 pm
Chcete poradit co číst?
Gaimana určitě znáte, Pratchetta ještě spíš…co takhle něco českého? Třeba z produkce nakladatelství Straky na vrbě!
Kromě mnoha jiných knih a sborníků (mezi jejichž autory figuruje i na rádiu zmiňovaný Pavel Renčín) vydávají Straky pravidelně knížky Roberta Fabiana.
Dlouho jsme si myslel, že jeho tvorba z žánru “military sci-fi” není pro mě. Pak jsem si jednu jeho knížku půjčil jen tak na cestu do šaliny a nemohl se od ní najednou odtrhnout. Nikdo neví, jak to ten autor dělá, ale ty knihy mají neuvěřitelný spád a čtenáře doslova přikovají k papíru. Příběh nebývá nijak zvlášť originální, prostředí je v podstatě vykradené z Vetřelců, Riddicka nebo Hvězdné pěchoty a leckoho možná odradí naturalismus popisovaných bojů a drsná vojenská mluva. Pokud vám ale příběhy hrstky magorů s bouchačkama, stojících proti silnějšímu a často ještě neznámému nepříteli nejsou úplně proti srsti, tak to zkuste. Má to svoje kouzlo.
zatím vydané knížky:
Mariňáci, Carpe Diem I + II, Planeta mezi dvěma slunci, Hvězda I + II